Chorvatsko je neodmyslitelně spojeno s městem Split. Vznik města Split je spojen se stavbou Diokleciánova paláce ve 4. století. Dioklecián byl římským císařem v letech 284 až 305 a je to známý reformátor Římského císařství. Diokleciánův palác je největší a nejlépe zachovaný palác z období pozdní antiky na světě, kde se používal vodovod. Jde o největší skvost historie Splitu a patří mezi nejvýznamnější památky ve Splitu.
Historie Splitu
Významnější osídlování začalo v době prvních slovansko – avarských nájezdů v 7. století. Po příchodu Chorvatů zůstal Split římským městem a součástí Byzantské Dalmácie. V 10. století se ve Splitu konaly klíčové církevní sněmy a ležel zde benediktinský klášter sv. Štěpána, podle kterého dostal poloostrůvek název Sustipan. Od 15. století do rozpadu Benátské republiky v roce 1797 byla Dalmácie pod benátskou nadvládou. Během tureckého dobývání byl Split z části obsazen Osmany a stal se přístavem pro import a export. Po Rakousko – Uherském vyrovnání připadla Dalmácie i Split rakouské části monarchie. Po 1. světové válce se Dalmácie stává součástí nového státu Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie.
Památky ve Splitu
Diokleciánův palác a jeho podzemí stojí za návštěvu. Před Katedrálou sv. Dominia je čtvercové náměstí Peristyl. Je ohraničen dvěma řadami sloupů v korintském stylu propojených oblouky. Průčelí náměstí má 2 části. Horní vede do Vestibulu a dolní po schodech do podzemních prostor paláce. Průčelí bylo ozdobeno třemi sochami, císaře, boha Jupitera a třetí je neznámá. Na západní straně se nacházel Jupiterův chrám, Venušin chrám, chrám Kybely a splitská katedrála, využívaná díky jeho výborné akustice jako jeviště pod širým nebem. Jupiterův chrám byl postaven v letech 295 až 305 jako součást paláce.
Na mramorové desce je vytesána nejstarší podobizna krále Krešimíra IV. nebo Zvonimira. Uvnitř jsou dva sarkofágy arcibiskupa Jana a biskupa Vavřinca, a socha svatého Jana. Katedrála sv. Dominia je zasvěcena Nanebevzetí Panny Marie a je umístěna v komplexu Diokleciánova paláce na Peristylu. Je známá díky dřevěným vratům od Andrija Buvina z ořechového dřeva s 28 poli s výjevy z Kristova života. Městské muzeum se nachází v paláci Papalićů s exponáty z románského období i benátské éry.
